Ironman 70.3 Xiamen, China12. listopadu 2017
V průběhu letních prázdnin jsem zaslechl o závodě v Číně. Netrvalo dlouho a na závodě v Xiamenu, oblast Fujian, jsem figuroval na startovní listině v profesionální kategorii. O Číně jsem slyšel všechno možné, ale ještě nikdy jsem zde nebyl fyzicky, a tak jsem byl natěšený, jak ve skutečnosti vypadá.
Odlétal jsem v úterý ráno z Brizbane a čekal mě 9 hodin dlouhý let do Guangzhou, kde jsem měl čtyři hodiny na přestup na přímý let do Xiamenu. Ten trval přibližně hodinu.
Na letišti v Xiamenu na mě čekala slečna od Ironman pořadatelů, která mě nasměrovala na oficiální transport do hotelu. Vše, včetně cesty letadle probíhalo hladce a tak jsem mohl cca ve 22:00 (místního času - -2hod od AUS) zalehnout do postele a svěží se probudit do nového středečního dne.
Ve čtvrtek jsem se byl zaregistrovat a obhlédnout Čínské sportovní novinky na Expu. Celý páteční den jsem až na jeden trénink proležel a vyhlížel přicházející formu. Sobotní den byl hodně náročný, kdy hned ráno byl PRO Briefing, po kterém jsme se všichni PRO přesunuly pomáhat se závodem pro děti - IronKids. Nejdříve společná rozcvička, poté předávání medajlí všem dětem co proběhly cílem. Odpoledne jsem měl tři tréninky na rozjetí před závodem a večer jsem byl rád, že ležím v postely.
V neděli ráno, v den závodu, beru všechny věci do depa (PRO měly povolený check in v den závodu). Ani se pořádně nestihnu rozkoukat a stojím na startovní čáře. Stojím tam jako jediný bez neoprenu, pouze v Swimskinu (plavecké kombinéze). Důvod je úplně jednoduchý - zapomněl jsem neopren v AUS. O plavání v neoprenu se dozvídáme až těsně před startem. Celý týden měla voda 22,2 stupnů. V den závodu najedou 21.9stupnů (Pod 22st jsou neopreny povoleny). Nevadí, nic s tím nenadělám, jsem jen na sebe hodně naštvaný.
Start! U první bojky vzdálené 300m zjištuji, že dostávám od soupeřů neskutečnou nakládačku a přijde mi, že plavu na místě. Za první bojkou se začalo plavat po proudu (po vlnách) až do cíle. Od prvních jsem dostal 3,5minuty, což ve výsledku, bez neoprenu, není zas tak špatné.
Po prvních pár kilometrech na kole mě dojíždí Francouz Sebastien, se kterým jedu celé kolo. Ze začátku mě hrozně bolely svaly na zadku. Asi tím, jak jsem byl lehce promrzlý z plavání. Bolest po pár kilometrech přešla a mohl jsem se soustředit na výkon. I vzhledem k silnému větru se mi jelo velice dobře a těšil jsem se na běh, ve kterém jsem se za posledních pár týdnů zlepšil.
Vbíhám do druhého depa, odkládám kolo a běžím 500m pro tašku ve které mám běžecké boty. Přiběhnu ke stojanu a ….. taška s mým číslem nikde. Snažím se hledat všude možně, ale nikde jí nevidím. V euforii beru první tašku, kterou mám po ruce a běžím do stanu. Koukám na boty, jestli jsou moje velikost, ale zjištuji, že z tak velých lodí mi noha vypadne po prvním kroku. Přemýšlím jak uběhnu půlmaraton bez bot. V tom vidím jak za mnou běží Francouz se kterým jsem jel na kole a drží mojí tašku s botami. Uff. Rychle se obouvám a vyrážím vstříc 21km. Na otočku, pěkně po větru, se spíše brzdím, abych nepřepálil začátek. Po otočce, zpět pěkně proti větru, už se pěkně zadýchávám, ale stále držím tempo pod 4min/km. Bežely se necelé tři okruhy. Na poslední obrátce, asi 3km před cílem předmíhám osmého v pořadí, kterému absolutně dochází síly. Za pár stovek metrů vidím sedmého, jak je opřený o plůtek a svíjí se v křečích. Oba dva se po kole zdály být hrozně daleko, ale díky konstantnímu tempu, který jsem dokázal udržet až do cíle, jsem se k nim rychle přibližoval, až nakonec oba předběhl. V cíly s náskokem 3 minut na osmého, končím na sedmém místě.
Před závodem jsem chtěl být do šestého místa, abych alespoň bral prize money, které by se mi hodily pro zaplacení nákladů na tento závod. Sedmé místo se ale také počítá a jsem nakonec za něj rád. V Číně se sešla kvalitní konkurence, což znamenalo, že šest borců bylo v neděli lepší.
Po závodě jsme zašli, s ostatními PRO, do místního PUBu, na jedno lokální pivo. V pondělí v poledne jsem se přemístil na letiště a čekal mě den a půl na cestě do Austrálie. Oba spoje byly úplně plný natěšených Čínských občanů a tak jsem si celou cestu pěkně protrpěl na jedné sedačce. Letos snad asi poprvé.
Příští týden v pondělí se s Terezkou přesouvám na Gold Coast odkud v úterý ráno odlétám směr Hong Kong a posléze Phuket. Na Phuketu mám zaplacené ubytování přes AirBnB do pátku a v pátek se přesouvám do oficiálního hotelu. V neděli se postavím na start Ironman 70.3 Phuket. V pondělí, den po závodě, odletím zpět do Austrálie a tím zakončím celou dlouhou letošní triatlonovou sezonu!
