Po loňské nevydařené sezoně, kdy jsem měl více smůly, než úspěchů, jsem nebyl daleko od toho, abych skončil s triatlonem. Teď zpětně mohu říci, že mi pauza 4 měsíců nic nedělání opravdu pomohla a letošní sezona tak měla pořádné grády. 

Pořádně jsem začal trénovat až 1.dubna a skončil s trénováním 7.prosince hned po posledním závodě Ironman 70.3 Taupo na Novém Zélandu. Takže…. Za 9 měsíců tréninku jsem odtrénovat:
Plavání: 505km (157:58:55)
Kolo: 10838km (347:32:27)
Běh: 2022km (153:43:25)
Fitko: 14:08:15
Ostatní: 58km (2:57:53)

Když sečtu čas, která jsem strávil na tréninku, tak mi vyjde 28 dní, 4 hodiny, 20 minut, 55 sekund. Což znamená, že jsem skoro jeden celý měsíc v kuse trénoval - hrozná představa!

Teď se ještě podíváme na letošní závody. Jak jsem výše psal, tak jsem začal s tréninkem 1.dubna s tím, že jsem se chtěl pořádně připravit na Ironman 70.3 Cebu, které bylo 11.sprna - tedy 5 měsíců od začátku přípravy - rozuměj od nuly, protože po 4,5 měsících nic nedělání jsem byl fyzicky opravdu na nule. Nakonec jsem si ještě před Cebu střihl jeden závod - 5150 Davao, který jsem k mému překvapení suverénně vyhrál. 

A teď zpět k číslům:
Celkem jsem se postavil na start osmi závodů. 3 x Filipíny, 3 x Čína, 1 x Malajsie, 1 x Nový Zéland.
Z toho 3 závody na olympijských distancích (1,5km plavání - 40km kolo - 10km běh) a 5 polovičních Ironmanů (1,9km plavání - 90km kolo - 21km běh). 
S umístěním to bylo následovně: 
2 x 1.místo
1 x 2.místo
1 x 3.místo
1 x 4.místo
1 x 5.místo
2 x 6.místo

Ještě tu mám jedno zajímavé číslo a to je 32. Přesně tolikrát jsem letos vzlétl a přistál abych se mohl postavit na všechny výše jmenované závody. 
Takže sečteno - podtrženo… SPOKOJENOST! Letošní sezona se opravdu vyvedla. Jediné, co se mi nepodařilo, tak se kvalifikovat na MS v polovičním Ironmanu do Taupa a zakončit sezonu ve zdraví. Hned na prvním závodě jsem byl kvalifikaci úplně nejblíže, kdy mi chybělo pár vteřin na 3.místo, které bralo slot. Ale nevadí, zase jsem si to vynahradil kvalifikací na MS v Challenge, které se příští rok pojede opět na Slovensku. 

Cíl pro rok 2020 je tedy jasný - vyjet si co nejdříve kvalifikaci do Taupa a pak se perfektně připravit na oboje Mistrovství Světa. Nesmím ale zapomenout na zdraví, protože bez toho pojedu možná tak do …….. 

Pěkný Nový rok 2020 a Sportu zdar! 

Yees, konečně to dnes klaplo! 🥉3. místo!!🥉Po třech letech mezi profesionály se mi dnes povedlo dostat se na podium na Challenge Iskandar Puteri, Malaysie. Venkovní teplota 38 stupňů 🥵dala všem neskutečně zabrat, ale dnes prostě nemohu být nespokojen, protože tohle je moje první velké PRO pódiové umístění a věřím že ne poslední. 

Je 24 hodin po mém doběhnutí v Malaysii a už jsem zpět doma v Noosa Heads v Austrálii.

Plavalo se mi opravdu dobře a bez velkých problémů jsem se držel v první skupině nejlepších plavců. Právě plavání jsem se bál nejvíce, protože dva týdny zpět v Číně mě plavání zradilo. Kupodivu plavání bylo jediné z čeho mám dobrý pocit. 

Na kole jsem se nemohl dostat do své závodní pohody, a tak jsem se spíše trápil a propadal se startovním polem. Jel jsem společně s Guy Crawfordem, kterému jsem dva týdny zpět dal pár minut na kole, ale dnes to fakt nejelo. Třetí místo po kole nebylo daleko, a tak cíl na běh byl jasný. Neuvařit se, nepřepálit prvních 10km a postupně se přibližovat na třetí místo. 

Asi po 4km od depa se dostávám na třetí místo a nastává část závodu, kterou fakt nemám rád a to je postupně se vzdalovat a udělat si bezpečný náskok. Takže v překladu - pořád běžet bomby a doufat, že tělo vydrží. Daří se mi držet rozestup cca 2 minut, což v tak teplém podnebí neznamená vůbec nic (při závodě bylo kolem 38-39 stupni celsia). Jen pro info - první závodník Steve McKenna ztratil 4 minuty v posledních třech kilometrech před cílem, takže z jeho komfortního náskoku 5ti minut zbyla v cíli pouze jedna minuta. Mě se podařilo náskok udržet až do cíle a beru tak třetí místo v absolutním pořadí. 

Naprosto vyčerpaný a za živa uvařený, ale zároveň opravdu šťastný. Trvalo to přesně tři roky, než se mi podařilo postavit se na stupně vítězů ve Světové sérii Challenge. Teď to jen při nejmenším zopakovat za dva týdny na mém posledním závodě letošní sezony - Ironman 70.3 Taupo na Novém Zélandu.

Ironman 70.3 Xiamen - 6. místo, aneb proč si to neudělat složitý, když to jde lehce. 

Neskutečně, ale fakt neskutečně jsem pokazil plaveckou část. Ztratil jsem 4 minuty na první plavce a 2 minuty na první skupinu plavců, což pro mě málem znamenalo konec závodu. 

Na kole se jelo 3x kolem našeho hotelu a řeknu Vám, že jsem neměl daleko k tomu, abych to strhl rovnou na pokoj. Kolo jsem jel společně s Rakušanem, který neměl tolik sil střídat a tak si 90% odtáhnu pěkně sám. 

Do depa přijíždím na jedenáctém místě se sedmi minutovou ztrátou na první skupinu a 16 minut na první dva borce. To je ostuda! Nezbývá mi nic jiného, než běžet bomby a zkusit seběhnout co se dá. 

Už v prvním kole ze dvou předbíhám 4 borce. V druhém kole mám pořád 2 minuty na 6. místo a z úplně posledních sil se dva kilometry před cílem dostávám na šesté místo celkového pořadí. Ufff ještě že tak. Druhý nejlepší běžecký čas dne je opravdu malá třešnička na pokaženým dortu. Čas běhu 1:15:37. 

Jediné pozitivum je, že jsem dokázal přemluvit sám sebe tenhle závod nevzdát. Neměl jsem k tomu daleko. Mise Čína dnes končí. Vracím se zpět do Austrálie a za dva týdny znovu na cesty tentokrát do Malajsie na Challenge Iskandar Puteri - poloviční Ironman. 

Číně zdar - nazdar.